STAROČESKÁ SVATBA 2015
Staročeská svatba v Plánici - 14. února 2015
Většinou si všichni říkáme, že je hrozné, jak ten čas rychle letí. Ze dnů jsou týdny, z nich měsíce, roky… a my pořád nestíháme. Proto se říká, že bychom si měli užívat přítomnosti a zbytečně nic neplánovat a netěšit se na nic předčasně. Jenže copak jde netěšit se už teď na další Staročeskou svatbu, na unikátní tradici, kterou se naše městečko může pyšnit? Jiní mají masopustní průvody, rodné město Františka Křižíka ale potřebuje něco speciálního. A proto už dlouhá desetiletí láká Staročeská svatba do Plánice v období masopustu stovky návštěvníků. V sobotu 14. února 2015 tomu nebylo jinak.
5 let uteklo jako voda, ale samozřejmě Staročeskou svatbu je nutné připravovat už dlouhé měsíce dopředu, aby o masopustu všechno klaplo. A ono to klaplo, podle mého názoru na více jak sto procent. Přípravu jsme nepodcenili, do posledních chvil pečlivě trénovali, všichni jsme se soboty dočkali ve zdraví a to nám potom nemůže zkazit radost ani mrazivé počasí. Přece máme čím se zahřát!
Už u Spolkového domu vyhlíželo průvod spoustu lidí, nebylo nač čekat! Více jak dvacet párů družby ve staročeských krojích, muzikanti Oplovy dechovky, smluvčí Franta Hrouda a Zdeňka Kovalová, svědkové Luboš Kohout a Vašek Plánička, policisté Honza Kohout a Franta Ouředník a dlouhý průvod rozmanitých a nápaditých masek… Musela to být nádherná podívaná, když se tenhle had objevil v zatáčce pod farou, hlavně pro ty, kteří ulovili dobré místo na schodech ke kostelu. To všichni měli potom jako na dlani také ženicha, který se v celé své kráse ukázal světu. Této role se s vervou ujal Honza Roub, hvězda našeho divadelního spolku, a od první chvíle bylo znát, jak moc ho jeho role baví. Jeho rodiče skvěle ztvárnili Jana Hroudová a Lukáš Kaliánko. Jako družičky jsme se postaraly o občerstvení svatebních hostů, zatancovali jsme si, zazpívali a šlo se dál, za nevěstou! Její tatínek Standa Tikal samozřejmě dlouze vyjednával, stejně tak maminka Zdeňka Nováková. A stejně se pokusili nad rodinou ženicha vyzrát a podstrčili mu nejdříve nevěstu staršího ročníku Jožinu Pláničkovou a poté i mladinkou Nelinku Husincovou. Honza si ale nevybral, i když pravda, u Jožiny trochu zaváhal, přeci jen už zná její například kuchařské schopnosti. Ale přeci jen měl svou nevěstu vybranou, jen musel tatínek ještě něco přihodit, nějaký ten peníz a tuším že rybník v Záhoří. Tak si pánové plácli, vrata se otevřela a… náměstí se rozzářilo, svatební hosté udělali: „Ááách…“ Nevěsta Maruška Hnojská nás všechny svou krásou a úsměvem připravila o další slova. „Táto, to je ta, kterou jsem si vybral!“ zaradoval se ženich, pac a pusu, ruka je v rukávě. Krásný mladý pár novomanželů obdaroval také hraběcí pár Nitkových a přenechal jim dokonce svůj zámek, prý už odjedou odpočívat do svého sídla v Kratochvíli. Nečekaně se objevil také principál cirkusu Brousek a mladí manželé obdrželi ke všem těm volečkům a koním také jednoho tygra, mazlivého Fridolína.
A byly všechny oficiality za námi, už jsme mohli jen slavit! Průvod samozřejmě ještě prošel celým městem, aby o krásu nevěsty a ženicha nepřišli žádní obyvatelé Plánice, na několika místech jsme si ještě zatančili a poté se vrátili do Spolkového domu, kde byla Staročeská svatba zakončena velkou svatební veselicí trvající až do nočních hodin. Až do těch byl velký i malý sál zaplněn takřka do posledního místa, tak moc je Staročeská svatba populární a oblíbená, tak moc byla ta letošní krásná!
A byla krásná hlavně díky těm, kteří se tak dlouhodobě a pečlivě věnovali její přípravě. Všem, kteří se postarali o krásné kroje pro všechny svatebčany a členy družby, o další kostýmy, o pohoštění, květiny, výzdobu a celkově o to, aby se stovky návštěvníků svatby po celé Plánici nenudily. Také všem, kteří svatbu fotili nebo natáčeli. Doufám, že na večerní zábavě ve Spolkovém domě se všichni skvěle bavili a oslavili to, že jejich úsilí mělo smysl, velký smysl! Dovolím si hovořit za část družby i nevěstu a ženicha a potvrdit, že tomu tak bylo, oslavili jsme ten krásný den zodpovědně!
Jsem skutečně hrdá na to, že jsem z Plánice. Z místa, kde žijí lidé, kteří se dokážou takto semknout a společně stvořit velkou věc. Jsem hrdá na tradici, která naše město provází a díky tomu, že se opakuje jen jednou za pět, prostě nezevšední a bude vždy nová a jiná. A úplně ten nejlepší pocit je být součástí toho všeho. Jít průvodem a mávat všem návštěvníkům, zpívat a tancovat, vyzkoušet si, jaké byly svatby dříve, obléct si kroj, být na chvíli holkou z minulého století, zapomenout na ten jeden den na všední starosti.
Zároveň cítím, a myslím si, že nejsem sama, velkou zodpovědnost a vědomí, že další ročníky budou jednou v našich rukou. Bylo nás hodně, kteří jsme se Staročeské svatby aktivně zúčastnili po několikáté, máme k ní za ta léta vztah, baví nás čím dál víc a věřím, že nebudu mluvit jen za sebe, když slíbím, že my tuto tradici nikdy zaniknout nenecháme. Podobné akce totiž zcela bourají věkové bariéry, učí nás úctě ke starším a ukazují nám je v úplně jiném světle. Dlužíme jim spoustu dalších ročníků a svůj dluh splatíme.
Děkujeme Vám všem, kteří jste nás podpořili svou přítomností, budeme rádi za zaslání jakýchkoli fotografií a věříme, že nám i do dalších ročníků zachováte přízeň.
Ivana Roubová, SDH Plánice